Naše regionální pobočka
neobhospodařuje pouze oblast střední Moravy, jak by se podle jejího umístění v Olomouci
mohlo zdát, ale celý region NUTS Střední Morava – čili celý Olomoucký i Zlínský
kraj.
Jednou za měsíc či dva se vydám
na výlet do Zlínského kraje na schůzky s klienty a klientkami. Ve Zlínském
kraji jsou lidi strašně pracovití, takže naši největší klienti a klientky jsou
zpravidla odtud. A zpravidla to nejsou žádní blbci a blbky, takže je fajn mít
výsledky.
V Uherském Brodu, Starém
Městě, kam mě plán výletu měl dovést, jsem ještě nebyl. A jako správný dropout
filmové vědy jsem nebyl nikdy ani v Uherském Hradišti. Inu, těšil jsem se.
Zvláště, když výsledky kampaní navštěvovaných klientů a klientek byly v cajku.
Akutní nebezpečí utržení hlavy jako na jaře v pneuservisu nebo o
prázdninách v Beskydech mi nehrozilo.
Ani mi nevadil ten dementní
smog, co se snesl na celý region NUTS Střední Morava. Díval jsem se na něj
pozitivně.
V Olomouci mi smog
posloužil jako výmluva, proč jsem namísto do autobusu číslo 12 vlezl do
autobusu číslo 21, kvůli čemuž mi málem ujel vlak. Nemusím to tedy brát jako
intelektuální selhání a vyvozovat z toho důsledky.
Dokonce i po cestě do Starého
Města mě výhled na smog nijak nevadil. Vezl jsem se fungl novým InterPanterem,
takže jsem čekoval interiér a žhavil Wi-Fi.
Smog začal být otravný v momentě,
kdy jsem mohl vidět nějaká nová místa. Ale zase jsem se mohl soustředit na
sledování fenoménu, který je rozšířený především na Uherskobrodsku. A sice,
jejich zvláštní pojetí ice breakeru.
My přijdeme s nějakými trapnými
vtípky o tom, že jsme tam skoro v mlze netrefili. Oni odpovědí dotazem, z něhož
lze vyčíst „Ondřeji, vy jste docela čurák a darmožrout, že?“ jako třeba „Ondřeji,
vy jste docela kokot a budižkničemu, že?“. Takže to není ice breaker jakože na
prolomení ledů, ale ice breaker ve smyslu, že ten led se rozteče z toho,
jak si budete chladit hlavu, abyste si o prdeli jenom něco mysleli a neřekli
to.
Ale já byl na výletu. Mě
rozhodit nemohli, ani kdybych neměl problémy se sebeúctou a neodpověděl jim „Ano,
jsem.“. Zvláště, když jsem dosáhl životního úspěchu v šipkách proti klukům
na naší zlínské mikro pobočce.
Představte si, že poprvé jsem jako
poražený nemusel vařit kávu a umývat kávovar. Jako poražený jsem jenom vařil
kávy. Já vím je to neuvěřitelné, ale když jsem šáhl na ten kávovar, tak nic
nezačalo blikat. Ani kontrolka na doplnění vody. Ani ta na doplnění zrnek. Ani
ta na vysypání bordelu. Ani ta na vylití odkapané vody. Ani ta na odpuštění
vody z té věci, co nevím na co je. Hell yeah!
Postupem dne se smog začal
ztrácet. Když jsme se dostali na Hostýnsko, šlo už krásně vidět na Hostýnek. To
bylo obzvláště super, protože tam to znám zpaměti. Tam jsem jako děcko byl na
výletě milionkrát.
Ale jako spoko. Stejně spoko
jako nový hit od našich australských miláčků Violent Soho. Zdá se, že nový
matroš bude stejně dobrý jako matroš z Hungry
Ghost.
Zítra vám za soustavného navážení se do ministra vnitra Milana Chovance sdělím, proč je důležité, aby politické strany měly širokou členskou základnu. Nebojte, Babiš tam taky bude...
Žádné komentáře:
Okomentovat