Full time Brno

Cesty osudu jsou nevyzpytatelné a občas vedou přes Brno.

Osud. Bůh. Nový zaměstnavatel. Ať už o tom, že teď budu pár týdnů zevlit v Brně, rozhodl kdokoliv, je mi jasné, co tím sledoval. Hybateli šlo o to, abych začal být něco platný ve věci moravského separatismu. Má plán. A já v něm hraji tu roli, že kopu za samostatnou Moravu.

I kdybych chtěl, dosud jsem byl jako moravský separatista naprosto nepoužitelný. Jako pro nezávislou Moravu bych jakože byl, ale taky bych při dělení republiky nechtěl skončit ve stejné části s Brnem. S Brnem mám trochu komplikovaný vztah. Vesměs Brnem opovrhuji v celé jeho totalitě. Jenomže to se teď změní. Hybatel mě vyslal do Brna, abychom s ním uzavřel staré rozepře. Abych si uvědomil, že ta nenávist je akorát potlačená láska. Mám na to pět týdnů.

První poznatky jsou vesměs pozitivní. Od svého prozatímního pracovního stolu mám super výhled na nejvyšší budovu České republiky. Kancelář stojí na jednoznačně nejvíc badass náměstí na světě – na Londýnském náměstí. O Londýnském náměstí by se dalo básnit dlouho, ale jeho architektonickou genialitu je třeba vidět. Inu:

Londýnské náměstí v Brně > Vítězné náměstí v Praze

Jelikož chci být již brzy hrdý moravský separatista, negativní věci, kterými mě Brno uvítalo, si sám pro sebe omluvím. Nebylo by to totiž pořádně fér. Když čtrnáct dní pobýváte ve čtyřhvězdičkovém hotelu s vlastní lanovkou v samém centru Prahy, penzion kousek od krematoria v Brně, to ve srovnání prostě prohraje.

Prohrál by to, i kdyby pokojská služba ve čtyřhvězdě každý den nenačechrala polštáře, nepřestala peřiny a na odmotané části toaletního papíru neposkládala origami, zatímco v penzionu se návštěva pokojové služby projevuje stáhnutým topením. A ani ty další věci se nedají pořádně počítat. Když ve čtyřhvězdě byl jako čtení ke snídani připraven Financial Times, i jinak důstojný standard – jeden výtisk Mladé fronty bez sportovní sekce, kterou si četl vrchní – by vypadal blbě.

Ale jako jinak v pohodě. Jsem si ty tzv. Brněnské kapky, jež mi slibovaly místní kolegyně, představoval o dost horší.

Go Morava, teda!