V poloprezidentském systému nebudeme vypadat jako dementi

Antikomunismus pomalu mizí ze scény a jeho místo zaujímají další obskurní slohové a rétorické války. Ti bojují proti Zemanovi, tamti útočí na Havla, kde kdo vyrazil na křížovou výpravu proti muslimům. Těch válek je strašně moc a všechny jsou dementní. Zlatí antikomunisti… Jejich nepřátel bylo v České republice aspoň víc než pár tisíc.

Přijde mi líto, že se tolik lidí chová jako dementi, když ty své svaté války na internetech tolik prožívají. Proto jsem se rozhod zužitkovat své znalosti z céčkových přednášek politologie pro nestudenty politologie, a založit think-tank. V tom předmětu nám totiž kapacity v oblasti politologie jako docent Tomáš Lebeda řekly, co je to think-tank.

Náš think-tank se jmenuje Žádné hodnoty. Jeho cílem je navrhovat a prosazovat řešení dementních konfliktů, zesměšňovat Jakuba Jandu z think-tanku Evropské hodnoty a poskytovat fejkové stáže studentům politologie a mezinárodních vztahů. Naším mottem je „Kdyby Jakub Janda věděl, odkud vane vítr, jeho think-tank se jmenuje Euroasijské hodnoty“. Máme velké plány – facebookovou kampaň za světový mír a podobně.

Prvním naším krokem je vyřešení dementnosti bitvy o Zemana a potažmo o všechny další prezidenty, kteří přijdou po něm. Je to jeden z mála konfliktů, který se dá oddementit, aniž by lidi, kteří se ho účastní, museli přijít k rozumu. Stačí k tomu akorát změna politického systému v zemi. Více v našem tiskovém prohlášení:

Go de Gaulle or go home aneb V poloprezidentském systému nebudeme vypadat jako dementi 

Se znepokojením pozorujeme, že část naší společnosti se zasekla v lednu 2013 a stále proti sobě bojuje v zákopech vyhloubených mezi prvním a druhým kolem prezidentských voleb. Na četná upozornění, že funkce prezidenta je ceremoniální, a tudíž nemá smysl ji tak prožívat, není brán zřetel. Naši spoluobčané vypadají jako dementi, když prezidentovi věnují více pozornosti, než si jeho pozice v parlamentním systému zasluhuje. Aby tito naši spoluobčané nevypadali jako dementi, navrhujeme zavést v České republice poloprezidentský systém. 

Tzv. „prezidentská paralýza“ – stav kdy lidé místo řešení něčeho důležitého, řeší prezidenta – se projevuje u mnoha našich spoluobčanů. Všichni zpravidla do kritiky či obhajoby prezidenta silně emocionálně investují. Jeho odpůrci ho nesnáší tak, že se zaplétají do názvosloví a označují ho za dojitého agenta Ruska a Číny. Zemanovci v řadách odpůrců prezidenta vidí zmanipulované a poplacené loutky řízené z americké ambasády. 

Funkce prezidenta je především ceremoniální. Po dvou letech to pomalu dochází i Zemanovi a překračování svých pravomocí se už nevěnuje tolik jako na začátku svého prezidentství – vzdal se možnosti pořádat den otevřených dveří v kriminálech i svého ústavního práva vyfuckovat Martina C. Putnu. Místo toho se soustředí na kladení věnců a překládání kund. Není proč ho tolik prožívat. Jenomže když řeknete lidem postiženým „prezidentskou paralýzou“, že jeho nekonečná série debilních mediálních prohlášení nestojí za řeč, a ať raději řeší něco důležitějšího, pošlou vás do háje. 

Bohužel se zdá, že část našich spoluobčanů je nastavená na to, že prezident má mnohem větší význam, než ve skutečnosti má. Kvůli tomu vypadají jako dementi. Jako dementi nebudou vypadat, když zvýšíme vliv prezidenta, přidáme mu pár pravomocí a zavedeme poloprezidentský systém. Bitva o prezidenta už nebude v jádru dementní. 

Think-tank Žádné hodnoty plně prosazuje zavedení poloprezidentského systému. Jedná se o sociálně citlivé řešení, které sníží výskyt dementního chování v České republice a nikomu neublíží. Stejně to bude stát za houby i tak, tak co. 

Při této příležitosti se předseda think-tanku Žádné hodnoty Fluf z Jílového vrchu přiznává k tomu, že trpí slabší formou prezidentské paralýzy. Kopání do karlovců ho sice už omrzelo, ale z nevysvětlitelného důvodu se ho silně dotýká, když někdo na prezidenta ČR střílí z airsoftky nebo po něm hází vajíčka. A ještě více ho vytáčí, že lidi, kteří na prezidenta útočí, si pak odejdou po svých. 

Vždyť by na útočníky mělo naskákat dvacet agentů s povolením rozmlátit hubu. Zaplacení svědci by posléze dokázali, že tři zlomená žebra, pět vyražených zubů, pár týdnů v komatu a zbytek života v kriplkáře jsou oprávněným výsledkem zákroku vzhledem k počínání útočníků.  

Lesk prezidentského úřadu na předsedu think-tanku působí tak silně, že se dostává do konfliktu s lidskými právy, za která jinak kope. Také nechce vypadat jako dement, takže go de Gaulle or go home! 

Že ano, kromě toho, že de Gaulle zavedl poloprezidentský systém, přežil desítky atentátů. To našeho prezidenta sejme každý jouda s rybičkou… To přece nechceme!

 Charles de Gaulle: Prezident, od kterého se odrážely kulky.