čtvrtek 15. ledna 2015

Moje vysněná kariéra je u konce

Mám špatnou zprávu. Moje slibně se rozvíjející kariéra bedňáka je v troskách. Rok a půl trvalo než se nárazové brigádky trochu zpravidelnily a nyní je po všem. Jako za spousty dalších zničených snů i za konec mých bědňackých dnů může žena.

Konkrétně Tereza. To ona mi řekla, že jestli chci jet v létě na výlet do Milána, měl bych si najít nějakou solidní práci a ne dělat dementa na částečný úvazek a k tomu sem tam tahat nějaké bedny. Už jsem podobné návrhy před tím párkrát slyšel, ale ten Milán byl tak přesvědčivý argument, že jsem se kvůli němu rozhodl přestat snít o pohodovém životě věčně vyčazeného bedňáka a trochu se zasnažil v oblasti korporátního selloutu.

Myslím to totiž s tím fashion bloggingem vážně a jet do Milána je pro mě tudíž povinnost. A taky se v Miláně letos bude konat EXPO. Po mnoha letech se světová výstava vrací do Evropy. Pořád si dost dobře pamatuju, jak jsem obrečel, že jsem nebyl před patnácti lety na EXPO v Hannoveru a zařekl se, že někdy příště pojedu. A nyní to příště nadešlo.

Bude to megahustá výstava. Téma výstavy – Feeding the planet, energy for life – mě osobně dost zajímá. Kvůli tomu, aby lidi neumírali hlady, jsem přestal žrát maso, že ano. Jsem zvědavý, jaké recepty na záchranu světa má připraveno 145 vystavujících zemí. Vstupné na den stojí 25 euro a v Evropě zase pár let světové výstavy nebudou. Pojeď s námi!

Mám takový návrh, že to do Milána vezmeme přes Vídeň, kde si prohlédneme dům, který navrhl velký filozof Ludwig Wittgenstein, nebo pandu velkou v ZOO nebo něco jiného. Přes noc pojedeme vlakem do Milána, což stojí 29 euro a člověk při tom nevyprasí tolik životního prostředí jako letadlem. Milán je sám o sobě pěkné místo. Mají tam třeba obraz Poslední večeře od da Vinciho nebo fotbalový stadion San Siro. Při cestě zpátky se můžeme zastavit ve Veroně na selfíčka u Juliina balkónu.

Vidina této výpravy mě nakopla, abych poslal životopis, zvládl telefonát s personalistkou, dvě noci se pořádně nevyspal, jak jsem vytvářel prezentaci a cvičil prezentování, epicky to na výběrku odprezentoval a všem ostatním uchazečům podřezal krky. Nechápu, proč si ti lidi nekryjí záda, když lezou do výběrového řízení, které probíhá formou assassin centra…

Dokonce jsem sejmul i tu megahustou slečnu, kterou jsem od začátku tipoval jako jistého vítěze. A to se dost divím. Měla relevantní zkušenosti, potřebné dovednosti, skvěle komunikovala, byla energická, iniciativní a celkově byla duchem generál. Byl to ten typ, který se hlásí do zaměstnání v městě A, bydlí v městě B, a za pár měsíců má odevzdávat diplomku a skládat státnice v městě C. Ten typ, kterému když zítra svěříte vládu nad světem, v pondělí bude všude mír. Přestože jsem při čekání na pohovory v užším kole, které už bylo jenom mezi námi dvěma, přemýšlel pouze nad tím, jak ji zničit, skvěle jsem si s ní popovídal. Byl to ten typ, co by byl při jiné příležitosti můj typ.

Podařilo se mi ji však zničit a má kariéra v bedňáctví končí. Už se dále nebudu dopouštět zločinů proti kultuře taháním beden, stavění a rozebírání pódií pro Ewu Farnou, Xindla X, Parov Stelar, Lucii Bílou, Televizi Noe nebo Manowar. Ostatně už bylo na čase. Další fuška by byla na slavnostním zahájení akce Plzeň – Evropské hlavní město kultury. To by byla nejenom účast na prznění kultury, ale i zrada přesvědčení, jelikož v otázce přidělení titulu Evropské hlavní město kultury 2015 jsem stále na straně Ostravy.

Jinak firma, do které mě přijali, není žádný šmelo. V Olomouci sice sídlí v ulici Na Deadendu, ale její pražská centrála stojí na prominentním místě na Smíchově. Jak jsem psal už loni, můj kariérní růst odpovídá tomu, kde na Smíchově musíte vyjít z metra, abyste to měli nejblíže pěšky na pracoviště. V roce 2013 jsem vystupoval na zasyfleném Smíchovském nádraží, loni na polozasyflené Knížecí a letos budu vystupovat na buržoazním Andělu.

Kdyby vás zajímalo, co to je za firmu a za pozici, stalkněte si to v únoru na LinkedInu. Já si jdu užít asi posledních čtrnáct po sobě jdoucích dnů, které budu moci v následujících čtyřiceti letech strávit jenom sledováním televizních seriálů.

Žádné komentáře:

Okomentovat

ShareThis