Mám špatnou zprávu. Moje slibně
se rozvíjející kariéra bedňáka je v troskách. Rok a půl trvalo než se
nárazové brigádky trochu zpravidelnily a nyní je po všem. Jako za spousty dalších
zničených snů i za konec mých bědňackých dnů může žena.
Konkrétně Tereza. To ona mi
řekla, že jestli chci jet v létě na výlet do Milána, měl bych si najít
nějakou solidní práci a ne dělat dementa na částečný úvazek a k tomu sem
tam tahat nějaké bedny. Už jsem podobné návrhy před tím párkrát slyšel, ale ten
Milán byl tak přesvědčivý argument, že jsem se kvůli němu rozhodl přestat snít
o pohodovém životě věčně vyčazeného bedňáka a trochu se zasnažil v oblasti
korporátního selloutu.
Myslím to totiž s tím fashion
bloggingem vážně a jet do Milána je pro mě tudíž povinnost. A taky se v Miláně
letos bude konat EXPO. Po mnoha letech se světová výstava vrací do Evropy.
Pořád si dost dobře pamatuju, jak jsem obrečel, že jsem nebyl před patnácti
lety na EXPO v Hannoveru a zařekl se, že někdy příště pojedu. A nyní to
příště nadešlo.
Bude to megahustá výstava. Téma
výstavy – Feeding the planet, energy for
life – mě osobně dost zajímá. Kvůli tomu, aby lidi neumírali hlady, jsem
přestal žrát maso, že ano. Jsem zvědavý, jaké recepty na záchranu světa má připraveno
145 vystavujících zemí. Vstupné na den stojí 25 euro a v Evropě zase pár
let světové výstavy nebudou. Pojeď s námi!
Mám takový návrh, že to do
Milána vezmeme přes Vídeň, kde si prohlédneme dům, který navrhl velký filozof
Ludwig Wittgenstein, nebo pandu velkou v ZOO nebo něco jiného. Přes noc
pojedeme vlakem do Milána, což stojí 29 euro a člověk při tom nevyprasí tolik
životního prostředí jako letadlem. Milán je sám o sobě pěkné místo. Mají tam
třeba obraz Poslední večeře od da
Vinciho nebo fotbalový stadion San Siro. Při cestě zpátky se můžeme zastavit ve
Veroně na selfíčka u Juliina balkónu.
Vidina této výpravy mě nakopla,
abych poslal životopis, zvládl telefonát s personalistkou, dvě noci se
pořádně nevyspal, jak jsem vytvářel prezentaci a cvičil prezentování, epicky to
na výběrku odprezentoval a všem ostatním uchazečům podřezal krky. Nechápu, proč
si ti lidi nekryjí záda, když lezou do výběrového řízení, které probíhá formou
assassin centra…
Dokonce jsem sejmul i tu
megahustou slečnu, kterou jsem od začátku tipoval jako jistého vítěze. A to se
dost divím. Měla relevantní zkušenosti, potřebné dovednosti, skvěle
komunikovala, byla energická, iniciativní a celkově byla duchem generál. Byl to
ten typ, který se hlásí do zaměstnání v městě A, bydlí v městě B, a
za pár měsíců má odevzdávat diplomku a skládat státnice v městě C. Ten
typ, kterému když zítra svěříte vládu nad světem, v pondělí bude všude mír.
Přestože jsem při čekání na pohovory v užším kole, které už bylo jenom
mezi námi dvěma, přemýšlel pouze nad tím, jak ji zničit, skvěle jsem si s ní
popovídal. Byl to ten typ, co by byl při jiné příležitosti můj typ.
Podařilo se mi ji však zničit a
má kariéra v bedňáctví končí. Už se dále nebudu dopouštět zločinů proti
kultuře taháním beden, stavění a rozebírání pódií pro Ewu Farnou, Xindla X,
Parov Stelar, Lucii Bílou, Televizi Noe nebo Manowar. Ostatně už bylo na čase.
Další fuška by byla na slavnostním zahájení akce Plzeň – Evropské hlavní město kultury. To by byla nejenom účast na
prznění kultury, ale i zrada přesvědčení, jelikož v otázce přidělení
titulu Evropské hlavní město kultury 2015 jsem stále na straně Ostravy.
Jinak firma, do které mě
přijali, není žádný šmelo. V Olomouci sice sídlí v ulici Na Deadendu,
ale její pražská centrála stojí na prominentním místě na Smíchově. Jak jsem psal už loni, můj kariérní růst odpovídá tomu, kde na Smíchově musíte vyjít
z metra, abyste to měli nejblíže pěšky na pracoviště. V roce 2013
jsem vystupoval na zasyfleném Smíchovském nádraží, loni na polozasyflené Knížecí
a letos budu vystupovat na buržoazním Andělu.
Kdyby vás zajímalo, co to je za
firmu a za pozici, stalkněte si to v únoru na LinkedInu. Já si jdu užít
asi posledních čtrnáct po sobě jdoucích dnů, které budu moci v následujících
čtyřiceti letech strávit jenom sledováním televizních seriálů.
Žádné komentáře:
Okomentovat