Nedávno jsem učinil další krok
k tomu být zase o něco menší hovado. Tentokrát jsem se rozhodl si do konce
života odpouštět rituální vypičování kdysi oblíbených umělkyň a uměleckých
kolektivů za to, že jejich tvorba už není tak dobrá jako bývala.
Určitě jste to vypozorovali na
sociálních sítích. Ti nešťastnější z vás to znají i z reálu. Dělá to
spousta lidí. První nějakou tvorbu brutálně láskují, hajpují a doporučují. O
pár let později ji haní, autorkami opovrhují v celé jejich totalitě a
podivují se, které krávy tyhle sračky ještě mohou zajímat.
Nedá se ovšem říct, že by tato
poznadáváníčka byla zasloužená. Tým odborníků z MIT zjistil, že fenomén vypičování
pokračující tvorby umělkyň jejich fanoušky se vyskytuje mnohem častěji než jiný
fenomén, s nímž by jeho výskyt měl korelovat – s takzvaným totálním
obratem tvorby do hoven.
Jenomže to nadávání se
vyskytuje mnohem častěji. Bylo zjištěno, že lidi nadávají stejně usilovně i v případech,
kdy následující tvorba je už jenom dobrá, sebe sama vykrádají či odlišná. Když
pičujete kvůli tomuto, tak se nejedná o zaslouženou destruktivní kritiku, ale o
ničení životního prostředí vypouštěním pičovacích splodin do ovzduší.
Abych neškodil životnímu prostředí,
rozhodl jsem se svého post-fanouškovského nadávání zanechat. Mým oblíbeným
tvůrkyním, které jen tak nevyšumí, ale nadále se mnou zůstanou, i když už
dělají něco jiného a divného, budu fandit až do konce. A budu za nimi stát
hrdě. Když se někdo bude ptát, kterou krávu tyhle sračky ještě mohou zajímat,
přihlásím se. Nemusím v jejich novotách jet. Stačí za nimi pro změnu stát.
Jenomže i tohle může být občas obtížné.
Třeba v případě fandění kapele Fall Out Boy.
Kluci z FOB se totiž s každým
vydaným albem snaží vždy vyšplhat na vyšší a vyšší příčky hitparád. V současnosti
existují jenom dva zaručené způsoby, jak se vyškrábat s písničkou k vrcholu
Billboard Hot 100. A bohužel, Fall Out Boy moc nemohou spoléhat na způsob, který
přináší nejlepší posluchačský zážitek – nahráním písničky s Charli XCX.
London Queen ve své výrobě megahvězd totiž začala od písmene „I“ (první Icona
Pop, potom Iggy Azalea). To staví kapelu, která začíná na „F“ až na samotný
konec pořadí kapel k vystřelení na vrcholy hudebních žebříčků.
Fall Out Boy tedy museli zvolit
druhou cestu – nastřelit tam „tuc-tuc“, napsat jednoduchý refrén a moc nehrát
na nástroje. To u jejich předcházející desky přineslo nějaký super hitovky, ale
jak v hitpárdě míří ještě výš, tak… No, není to, co to bývalo.
A když to hrají na živo, vypadá
to docela divně. Podívejte se na záznam jejich vystoupení, kde hrají poslední
singl Centuries:
Na pódiu je pět lidí, vedle kapely i Suzanne Vega, ale kromě zpěváka a bubeníka tam všichni ostatní jen tak posedávají, polehávají a jednou za čas drbnou do nástroje. Tolik člověkohodin nevyletělo do luftu ani v těch nejméně produktivních dílech seriálu The Office.
A co je ještě hroší než nějaká
hudba. S postupem času se u FOB nezhoršuje jenom poslouchatelnost, ale
také atraktivita basáka a kdysi i hezouna kapely Peta Wentze. Když loni
Radiáčci po pěti letech vydali desku, na pozici hezouna kapely ho nahradil
zpěvák Patrick Stump. Zatímco Stump zhubnul strašný kila, Wentz akorát
zestárnul.
Teď, před vydáním alba American Beauty/American Psycho, je Pete
v pořadí hezounů v kapele až na třetím místě. Předčil ho i bubeník
Andy Hurley, který nabouchal figuru, nechal si narůst super vousy a v podstatě
je nejvíc
sexy mužskou vegetariánskou celebritou roku. Pete na to odpověděl mocným
downgradem svého sexappealu – obarvil si vlasy na blond. Hrůza. Kde jsou ty
starý dobrý časy?
Ale fandím. Fandím dál. Fandím
až do konce. Že ano, v případě Fall Out Boy ani nemůžu říct, že jsou teďka
„bunch of fucking pussies“, což bych docela rád. Jak totiž říká Ježíš v Janovi
8: „Kdo jsi hrál na basu ve vegan-straight edge black-nationalist power
violence/hardcore kapele nebo bubnoval v hardline straight edge crossover
trash kapele jako kluci z FOB, první je označ za pussies!“
Žádné komentáře:
Okomentovat