Ignorovaná upozornění

Nedávno jsem zjistil, že mám jednu poněkud obskurní slabou stránku. A sice sledování upozornění na Facebooku, především těch pod ikonou planetky. Zní to jako blbost, ale unikají mi kvůli tomu nejen pozvánky k hraní debilních her od bratrance, ale i zásadní informace.

Tuto slabou stránku jsem odhalil na kamarádově narozeninové oslavě. Seděl jsem na dece s ostatními kamarády, popíjel a najednou si všiml, že mi nějaké malé monstrum ohryzává přívěšek na klíčích. Byla už trochu tma a to stvoření nevypadalo pozemsky, tak jsem trochu smrtelně vylekal (a dalšího dne přestal chlastat).

Ukázalo se, že několik kousanců na mé klíčenkové Tesco clubkartičce nebylo výsledkem mého prvního setkání třetího druhu v životě (To jsem zažil až po cestě z akce. A možná jsem spíš přestal chlastat kvůli tomuto setkání…). To stvoření byl akorát kamarádův domácí mazlíček – bezúdržbové morče, co nemá srst a je vhodné pro alergiky. Jenomže já o jeho existenci a ani o existenci jeho živočišného druhu vůbec nevěděl. A to bylo divné.

Ještě divnější bylo, když mi všichni tvrdili, že to morče má už pár let. Darovala mu ho bývalá přítelkyně, než odjela do zahraničí. A to už bylo nejdivnější. Přece, když jeho slečna odjížděla, jel jí mávat na Ruzyni a přespával u mě. Není možné, aby se nezmínil o tom, že mu pár hodin nebo den před tím dala morče. Vždyť vždycky chtěl zvíře, ale alergie mu to nedovolovala. A proč mi o tom třeba neřekl, když se narychlo přestěhoval do Prahy. Šli jsme tehdy na pivo a to se musel zmínit o tom, že teď bude odloučen od mazlíčka. A taky jsem ho viděl ještě milionkrát. Je divný, aby se o něm nikdy nezmínil. Lidi, co mají zvířata, přece mluví jenom o svých zvířatech.

Přišlo mi divné, že by měl nějaký důvod ho přede mnou tajit. Není to vražda, miliony vyhrané ve Sportce, spolupráce se zahraniční zpravodajskou službou nebo něco dalšího, o čem se přede mnou hodí mlčet, protože bych se s tím vypisoval na internet. Zeptal jsem se přímo dotyčného kamaráda, o co jde, že o morčeti nevím. Řekl mi, že to není možné a ať si nedělám srandu. Já mu řekl, že si nedělám srandu, že já srandu dělat umím, a kdybych si ji zrovna dělal, tak by mi řekl, že jsem trapnej. A on se mě zeptal, co to melu, a pak mi řekl, že i kdyby na jeho morče nikdy nepřišla řeč, tak mu vytvořil profil na Facebooku a všem svým kontaktům poslat žádost o přátelství.

Také mě tahle obskurní slabá stránka málem před týdnem připravila o třídní sraz. Naštěstí mi spolužáci zavolali, jestli o tom vím a jestli jdu a ať nejsem pussy a jdu. Jen díky nim jsem mohl na srazu vyšetřovat, co se to děje, že jsem na Efbíčku dlouho neviděl žádné nové děti nebo svatební oznámení. To jsem sice pořádně nezjistil, ale ignorování upozornění je v tom tentokrát nevinně.

A navíc ta pozvání od bratrance, která vyletěla komínem. To mohly být třeba stovky hodin kvalitního hraní!

Začnu si to hlídat.

Dnešní jakože tematické hudební video je hitovka od Franka Iera z nedávno rozpuštěných My Chemical Romance. Toto video má velice silný příběh: 94 % lidí se s ní seznámilo z postranního panelu na Youtube při sjíždění písniček ze sólovky zpěváka MCR Gerarda Waye. Jméno Frank Iero jim něco říkalo, ale potřebovali si připomenout, který člen My Chem to vlastně byl.

Já tipoval, že je to ten kudrnáč…