Nedávno jsem zjistil, že mám
jednu poněkud obskurní slabou stránku. A sice sledování upozornění na Facebooku,
především těch pod ikonou planetky. Zní to jako blbost, ale unikají mi kvůli
tomu nejen pozvánky k hraní debilních her od bratrance, ale i zásadní
informace.
Tuto slabou stránku jsem
odhalil na kamarádově narozeninové oslavě. Seděl jsem na dece s ostatními
kamarády, popíjel a najednou si všiml, že mi nějaké malé monstrum ohryzává
přívěšek na klíčích. Byla už trochu tma a to stvoření nevypadalo pozemsky, tak
jsem trochu smrtelně vylekal (a dalšího dne přestal chlastat).
Ukázalo se, že několik kousanců
na mé klíčenkové Tesco clubkartičce nebylo výsledkem mého prvního setkání
třetího druhu v životě (To jsem zažil až po cestě z akce. A možná jsem
spíš přestal chlastat kvůli tomuto setkání…). To stvoření byl akorát kamarádův
domácí mazlíček – bezúdržbové morče, co nemá srst a je vhodné pro alergiky.
Jenomže já o jeho existenci a ani o existenci jeho živočišného druhu vůbec
nevěděl. A to bylo divné.
Ještě divnější bylo, když mi
všichni tvrdili, že to morče má už pár let. Darovala mu ho bývalá přítelkyně,
než odjela do zahraničí. A to už bylo nejdivnější. Přece, když jeho slečna odjížděla,
jel jí mávat na Ruzyni a přespával u mě. Není možné, aby se nezmínil o tom, že
mu pár hodin nebo den před tím dala morče. Vždyť vždycky chtěl zvíře, ale alergie
mu to nedovolovala. A proč mi o tom třeba neřekl, když se narychlo přestěhoval
do Prahy. Šli jsme tehdy na pivo a to se musel zmínit o tom, že teď bude odloučen
od mazlíčka. A taky jsem ho viděl ještě milionkrát. Je divný, aby se o něm
nikdy nezmínil. Lidi, co mají zvířata, přece mluví jenom o svých zvířatech.
Přišlo mi divné, že by měl
nějaký důvod ho přede mnou tajit. Není to vražda, miliony vyhrané ve Sportce,
spolupráce se zahraniční zpravodajskou službou nebo něco dalšího, o čem se
přede mnou hodí mlčet, protože bych se s tím vypisoval na internet. Zeptal
jsem se přímo dotyčného kamaráda, o co jde, že o morčeti nevím. Řekl mi, že to
není možné a ať si nedělám srandu. Já mu řekl, že si nedělám srandu, že já
srandu dělat umím, a kdybych si ji zrovna dělal, tak by mi řekl, že jsem
trapnej. A on se mě zeptal, co to melu, a pak mi řekl, že i kdyby na jeho morče
nikdy nepřišla řeč, tak mu vytvořil profil na Facebooku a všem svým kontaktům
poslat žádost o přátelství.
Také mě tahle obskurní slabá
stránka málem před týdnem připravila o třídní sraz. Naštěstí mi spolužáci
zavolali, jestli o tom vím a jestli jdu a ať nejsem pussy a jdu. Jen díky nim
jsem mohl na srazu vyšetřovat, co se to děje, že jsem na Efbíčku dlouho neviděl
žádné nové děti nebo svatební oznámení. To jsem sice pořádně nezjistil, ale
ignorování upozornění je v tom tentokrát nevinně.
A navíc
ta pozvání od bratrance, která vyletěla komínem. To mohly být třeba stovky
hodin kvalitního hraní!
Začnu si to hlídat.
Dnešní jakože tematické hudební
video je hitovka od Franka Iera z nedávno rozpuštěných My Chemical
Romance. Toto video má velice silný příběh: 94 % lidí se s ní seznámilo
z postranního panelu na Youtube při sjíždění písniček ze sólovky zpěváka
MCR Gerarda Waye. Jméno Frank Iero jim něco říkalo, ale potřebovali si
připomenout, který člen My Chem to vlastně byl.
Já tipoval, že je to ten kudrnáč…
Žádné komentáře:
Okomentovat