Robert Sedláček v úterý
předvedl něco výjimečného - osvobodil nás. To jak a od čeho nás osvobodil je záslužné a hodné následování. Jestli za to příští rok nedostane státní
vyznamenání, budou nechápavě kroutit hlavou a lomit rukama. Tak moc se
vyznamenal.
Robert Sedláček v úterý
na oficiálním ceremoniálu přebral státní vyznamenání v mikině. Na
nejvýznamnější státní události se vzepřel dress codům, etiketám a konvencím.
Vytvořil precedens. Na události, na které jsme dosud museli chodit ve svém
nejlepším oblečení – nepadnoucím obleku, na který se práší od maturity – už
nadále můžeme chodit v druhém nejlepším oděvu – vytahané teplákovce plné
žmolků. To je dobře. Oblek z elegána nikoho nedělá. Když na sobě nemáte
Pradu, je lepší přijmout pravdu. Díky, Roberte, za kuráž ukázat nám to!
Zásluhy na této přelomové
emancipační události nesou i zaměstnanci prezidentské kanceláře, kteří při
těchto událostech mají pravomoc kohokoliv nepatřičně oblečeného vytáhnout za
uši z Vladislavského sálu a v předsálí ho vyliskat za poplivání
významného státního ceremoniálu. Díky i vám, vážení!
Strašně si toho cením. Sedláčkův akt a jeho legitimování ze strany Hradu beru za své. Novou normou se budu řídit. I já teď budu všude, kam jsem dosud chodil ve
společenském, chodit v civilním. O to více, že moje babičky už jsou pokročilého
věku a nejsou při síle. Když mě inzultují za to, že dělám ostudu, nepošlou mě
rovnou na krchov, ale na akorát na jipku. S tím už se dá žít…
Nemějte Roberta Sedláčka za
nevkusáka. Stojí na správné straně dějin. I on bojoval proti vlajkové lodi módního
nevkusu – hnusným, o číslo větším oblekům, ve kterých jsme my, elegancí
nepolíbení muži, nuceni dělat parádu. Akorát dějiny rozhodují ve prospěch lidu
a ne akcionářů firem vyrábějících kvalitní produkty. Je to podobný případ, jako
když bojovníci proti diletantskému kulinářství zlikvidovali Babicu a na jeho místo
nastoupila lidu ještě bližší gastronomická disciplína kreativní dojíždění zbytků reprezentovaná Laďou Hruškou.
Režiséři Renč a Sedláček: O
kom se bude vtipkovat na Českém lvu 2014 při předávání ceny za nejlepší
kostýmy?
Zdroj:
Módní peklo ČTK.
Navíc všem, které teplákovka
naštvala tak, že na adresu Roberta Sedláčka trousili poznámky o buranství, křupanství
a zlínečáctví, bych chtěl říct, že jsou to akorát burani, křupani a zlínečáci.
V podstatě se vysmíváte chudým a to není pěkné. Robert Sedláček si za své
režisérské dráhy na moc slané vody nevydělal, jelikož na jeho filmy nechodí
lidi. Pravděpodobně musel požádat Státní fond kinematografie i o grant na tu
teplákovku, co měl na sobě.
Robert Sedláček je hrdina a
vzor.
Musíte se na to dívat
pozitivně, i když jste si ten přenos pustili, abyste si rituálně zanadávali na
adresu Miloše Zemana. Že jo, jak říká mladé české přísloví: „Kdo chce Zemana
bít, tomu Zeman dvakrát týdně podá novou hůl.“
Ten očekávaný hejtstorm na
Zemana spoustě lidí zatemnil mysl a oni místo celosvětové senzace viděli jenom
vnitrostátní ostudu. Tím, že Robert Sedláček dostal v maloměšťácké
uniformě státní vyznamenání, z Prahy učinil hlavní světové město normcoru. Fakt,
že jo. Za takovouhle událost by v Berlíně nebo Austinu zabíjeli, páč by je
to udělalo ještě originálnější a hipsterštější.
Jak říkám, Robert Sedláček je
hrdina a vzor. Zasloužil se o emancipaci od hnusných obleků i o dobrou
reprezentaci republiky ve světě.
Žádné komentáře:
Okomentovat