čtvrtek 16. října 2014

Nová láska a pravda a láska

Je neuvěřitelné, jak skvěle dopadly komunální volby. V tak skvělý výsledek jsem ani v hloubi duše nedoufal. Vůbec jsem netušil, že se něco takového může vůbec stát. Ovšem cesta k tomu byla strastiplná.

Zhrozil jsem se už při studování programů. Představte si, že jediná partaj, která se svým programem splnila moje formální požadavky po volebním programu, byla Strana svobodných občanů. Jediní prokázali, že umí číst, psát, počítat a Excel. Inu, solidní evil masterminds ti Svobodní.

Nakonec jsem to tam hodil Občanům pro Olomouc – sdružení zelených, pirátů a nezávislých. Volil jsem se v podstatě jenom díky tomu, že mám dobrou fantazii. Bez ní bych si z jejich heslovitého programu, co by potřeboval rozvést a vysvětlit, asi nevyfantazíroval ty super věci, kvůli kterým se je nedalo nevolit.

Řídil jsem se taky tím, že je to celý o lidech. A lidi jsem volil kvalitní. Ty nejlepší! Svým křížkováním jsem se přidal na stranu pravdy a lásky. Křížkoval jsem piráty a sociální pracovníky, což se možná nezdá, ale fakt je to pravdoláskařství. Piráti se snahou o svobodné informace reprezentují pravdu. Sociální pracovníci, kterým jim jde o lidi, o které nikomu jinému nejde, zase lásku.

Mimochodem, když jsem vám konečně osvětlil koncept pravdoláskařství, doufám, že ho nebudete milně používat k označení fanklubu Václava Havla. Ti jsou tak maximálně havloláskaři. Pravdoláskaři jsou úplně jiný lidi. Lidi, co volí piráty a sociální pracovníky. Třeba já a pak… určitě ještě někdo.

Jenomže moje pravdoláskařské vyznání vyšlo naprázdno. Občané dostali 7 %, což hodilo tři zastupitele a ani nikdo z mých křížků se tam nedostal. Ani ten pirát, co byl původně na třetím místě. Ostatní voliči, síly lži a nenávisti, křížkovali jinak.

V Olomouci vyhrálo ANO, takže celkem logicky radnici povede koalice ČSSD, ODS, TOP09 a KDU-ČSL, na jejímž vzniku se výrazně podepsala demence olomouckých sociálních demokratů.

Druhá ČSSD podělala vítěze stejně, jak byla podělána, když vyhrála před čtyřmi lety. Pikantní na tom je, že tehdy vítěze ignorovaly a radniční koalici složily ODS, TOP09 a KDU-ČSL, tedy ty samý partaje, s kterými to ČSSD upekly letos. Já nevím, ale neměli socani místo paktování se s nimi spíš oplácet nebo jim aspoň nasrat a rozmazat?

Výsledky voleb by byly bídné, kdyby se neobjevila ona. Přesně rok. Rok jsem na to čekal. Na její rovnocennou náhradu.

Jak jistě víte, jsem dlouholetý fanoušek paní Jany Bobošíkové. A tu bohužel od loňského podzimu nikdo nikde neviděl. Ani někam kandidovat! Měl jsem o ni strach a děsně mi celou dobu chyběla. Teď už mi chybět nebude. Tyhle volby jsem se zamiloval stejně bláznivě jako před lety do paní Jany, tentokrát do paní Adriany Krnáčové.

Adriana Krnáčová, lídryně vítězné pražské kandidátky hnutí ANO, je zcela adekvátní náhradou paní Jany. Možná je ještě lepší. Místo „národních zájmů“ má Babišovy zájmy. Místo, aby byla na novináře agresivní, předvádí vrcholný art of mít v piči. Místo toho, aby strašila sudetoněmeckým revanšismem, na tváři vykouzlí úsměv nebo WTF tím surrealismem, kterým zpestřuje svá mediální vystoupení. Ach…

Paní Adriana je nová láska, hrdina i vzor. Chtěl bych jí proto nechat zahrát pěknou písničku, protože everywhere she goes, she‘s the queen and queen and she runs the capital city! (Jestli teda dopadne to koaliční vyjednávání.)

Žádné komentáře:

Okomentovat

ShareThis