Aby moje cesta za lepším nebyla
jenom o hejtování knížky oblíbené po celém světě, musím se přiznat, že jsme
včera s kucíma zase odpřísáhli vytvoření návyku. Tentokráte
jsme se kolektivně zařekli, že budeme vstávat brzo.
Oni to totiž dělají bohatí. A
my, kromě jednoho gentlemana v kvádru s iPhonem, jsme chudí. A chudí
přece kopírují bohaté, aby taky byli bohatí. Zlatokopky mají kabelky Hermes, produktivní
lidé mají vstávání před půl šestou.
Brzo ráno vstává spousta
generálních ředitelů největších korporací světa. Nedělají to v rámci solidarity
s vykořisťovanými dělníky v zemích třetího světa, co musí takto brzo
ráno vstávat na šichtu, aby jim vydělali na zlaté padáky. Podstupují tvrdý
denní režim, protože jsou pak šťastnější, našláplejší a jelikož jsou to beztak
všichni svobodní zednáři, tak mají asi v šest ráno sedánky v místní lóži.
Od zítřka se tedy soustředím na
nový životní cíl – na vstávání v 5:06 (Čas svých nových, produktivnějších
budíčků jsme si postupně říkali v kolečku a trochu se trumfovali. Já byl
uprostřed, takže mám čas ještě docela v cajku…). Nástup to však bude
pozvolný. Každý den budu vstávat o deset minut dříve. Na stanovenou hodinu a
minutu bych se měl dostat příští týden.
Zítra už budu mít svých prvních
deset minut lepšího člověka. Využiji je ke klíčovému postupu ve svém životě –
uklidím si v pokoji. Vypadá to tady pomalu jak v Ústí, když „probíhá sběrová
sobota“.
PS: Nemáte někdo náhodou nějaký
tipy na obskurní internetové zpravodajství? Něco jako Protiproud. Od příštího
týdne budu mít asi hodně času k zabití…
Žádné komentáře:
Okomentovat