Kolem Nového roku jsem si dal
předsevzetí, že budu poctivě jezdit z Prahy do Olomouce vlakovými spoji,
na které jsem si s předstihem koupil jízdenku.
To možná samo o sobě zní jednoduše,
ale já s tím mám problém. Dal bych sem printscreen stránky s pohybem na
mém kreditovém účtu RegioJetu, ale docela se za to stydím. Byla to totiž tak
epická celodenní výměna Rezervace-Storno-Rezervace-Storno-Rezervace-Storno-Rezervace-Storno-„Aha,
už nic nejde, takže ČD.“, že kdybychom s Jančurou hráli tenis, jsme
legendy.
K obskurnímu předsevzetí
mě dokopala předvánoční cesta nočním spojem R 443 Šírava. Nějak mi tehdy pro
samé chlastání se Samolibou mrchou nedošlo, že vyměnit posezeníčko v LeoExpresu
za bestiální grupáč v uličce s půlkou východního Slovenska není
ideální způsob navození atmosféry svátků klidu a míru.
Inu, rozhodl jsem se podobným
situacím předejít a nakoupil jsem si jízdenky dopředu. Jenomže, jak už to bývá,
můj plán vzal pomalý a bolestivý konec. Šéfové ve firmě mi totiž projevili
důvěru a počítají s mou účastí na pátečních klíčových poradách. Kvůli tomu
padla nejenom moje čtvrteční jízdenka a předsevzetí, ale také moje vlhké
progresivistické sny o čtyřdenním pracovním týdnu dvakrát do měsíce. Nezbývá mi
holt nic jiného než jet v pátek.
Kvůli tomu, že cenová válka
dopravců na trati Praha-Ostrava probíhá spíše ve středu ráno než v pátek večer,
jsem odsouzen k cestě s Českými dráhami. To jsem navíc potvrdil zakoupením
jízdenky s místenkou. Že jo, takhle v pátek večer jezdit z Prahy…
Je lepší mít sezení jistý.
Předsevzetí tedy pokračuje, akorát
jsem ho porušil a teď to budu za trest hrát celý trochu víc natvrdo. S jízdenkou
ČD sice můžete jet ten den kterýmkoliv vlakem, ale místenka je na konkrétní
spoj. Držte mi palce. On se totiž určitě najde někdo, kdo bude chtít jít v pátek
večer na jedno. A to je taky taková jednoduchá věc, s kterou mám problém.
Žádné komentáře:
Okomentovat