Dnes skončil jeden velký
příběh. Příběh Pussy Riot. Příběh ¡No pasarán!. Příběh nepřítelkyň státu, o kterých jsme se
všichni dozvěděli akorát proto, že byly nepřítelkyně toho správného státu.
Jejich cesta byla dlouhá a strastiplná. Od katedrály Krista Spasitele po
chodník v Soči. Naděžda T. a druhá míň „poster boy“ riotka zažily velký
vzestup a pád.
Bylo to úplně jak v takových
těch bijácích, kdy nějaká výrazná osobnost vede lidové povstání. První má
úspěchy. Je těžce zkoušená a to jí pomáhá, například když pár členek Pussy Riot
zavřete do kriminálu. Taky bodne, když proti vám stojí zloduch jako Vladimir P.
Potom dosáhne těžkého triumfu.
Třeba jak riotky pustili z kriminálu. Najde spojence v zahraničí,
kteří ve vás vidí perspektivního užitečného idiota jako kdovíkým podplacené
americké lidskoprávní nevládky. Spoluprací se stejným nepřítelem v jiných barvách
se na ni vysere zbytek původního týmu. To se stalo, když Naděždu T. a tu druhou
vykopli z Pussy Riot za dostaveníčko na galavečeru s Madonnou.
No a pak je před ní ta poslední
bitva. Dá dohromady armádu a vyrazíte proti nepříteli. Zkušený bardy, co to
viděli trochu jinak, nahradí vysoce motivovaným mladým kanónenfutrem. Nepřítel
je připravený na všechno. Ví, že jeho popularita doma i ve světě spočívá v tom,
že umí dělat pořádek a zatíná tipec všem těm sodomiím – homosexualismu,
dalajlámismu a taky pussyriotismu. Musí potvrdit, když se všichni dívají.
Totálně je rozseká jako dneska
Naděždu, věrnou sidekičku a jejich partu dneska v Soči:
Byl to masakr. Žádný sraní.
Pepřák do ksichtu. Bičem přes záda. Kytaru do odpaďku. Chceš bejt nepřítel
státu, tak tady máš přes držku.
Předpokládám, že Vladimir P.
nenechá Naděždu T. rozčtvrtit a nerozešle části těla do království jako výstrahu,
jak se stalo Melu Gibsonovi v tom bijáku, kde vystrkoval zadek, ale tenhle
příběh revolty skončil. Titulky. Konec. Doufám, že Amíci nenatočí debilní
remake.
Han
pasado.
Žádné komentáře:
Okomentovat