Nedávno došlo k situaci,
ke které se schylovalo dva a půl roku – došlo místo na mém 2 TB externím disku.
Při procházení složek a udělování rozsudku smrti upirátěným produktům
amerického showbusinessu, jsem si všiml jedné hůrznostrašné věci – mám obrovskou
potíž dokoukávat seriály do konce.
Nějak jsem to o sobě tušil.
Jenom dokoukat Smallville, což byla
před deseti lety moje srdcovka, mě stálo hodiny a hodiny života a podařilo se
mi to až při třetím rerunu. Jenomže ty sloupce a sloupce seriálů s rostoucím
číslem končícím na čísle, kdy se seriály neruší, mě šokovala.
Představte si, že tak kvalitní
večerníček jako Star Trek: Voyager to
koupil uprostřed poslední sezóny. Nechápu, vždyť ve Star Treku zas tolik
nejedu, abych si všiml, že příběhy Kathryn třeba brutálně vykrádají
dobrodružství Jamese Tiberia či Jean-Luca.
Takže kdybych teďka chvíli
neblogoval, v sedmi případech z devíti jsem v delta kvadrantu. Musím
svoje lidi dostat domů. (Ale klukům z osobního rozvoje to neříkejte.)
Žádné komentáře:
Okomentovat