Tím, jak se blíží svatba mojí
sestry, která se plánuje tak dlouho, že už s ní snad otravuju na svým
desátým pravidelným pokusu o blogování, roste v rodinném táboře fenomén,
který by se dal popsat slovy „Všem, kurva, jebe!“.
První začala naše šílená
babička, která jenom držela linii svého psychického stavu a byla šílená. Do
sestřičky tlačila svoji představu o levný, avšak mnoha hosty navštívený svatbě
jako byla ta její. „Do hospody jsme dali prase, oni ho tam upekli a jinak to
stálo dvě stovky.“ Samozřejmě babička měla svatbu v dobách, kdy se ještě
Chruščov nesral do rozšířeného názoru, který převládal v půlce tehdejšího
světa – že Stalin je docela prima kluk – a v druhé půlce světa mlátili
černochy.
Babiččin jediný problém
samozřejmě nebyla jenom finanční stránka. Taky v sérii plamenných promluv
počůrala, posolila a zapálila všechny prvky plánované veselky, v nichž se
sestřiny představy nesetkávaly s babiččinými recepty na poctivou vesnickou
svatbu s ještě poctivějším poměrem cena/jak nás lidi pomluví po vsi. Došlo
to tak daleko, že i já, přítel jemného babiččina kérování do kohokoliv jiného
než do mě, jsem si s babičkou dal time out mezi čtyřma očima a vysvětlil
jí, ať ubere. Slíbila, že ubere.
To však jenom vedlo
k tomu, že jsem ji jako gerontolog amatér diagnostikoval Alzheimera, páč
mayhem propukl dříve než bych od své obstojné sugestivní intervence očekával.
Ségra si samozřejmě nenechala moc dlouho srát na hlavu a začala odsekávat a být
nepříjemná. Taky se do toho zase musela začít srát sestřenice se svými rozumy. I
můj otec porušil svůj tradiční zenový klid, jindy než když je v televizi
Kalousek. Docela mě šokovalo, jak jedovatě umí zaklít nejen o černoprdelnících,
ale i tlustoprdelnících…
No, a dneska jsem byl u babičky
a ta zanedlouho spustila. Dozvěděl jsem se o spoustě věcí, co ségra řekla při
poslední návštěvě a o způsobu, jakým to řekla. A pak taky o tom, jak jí babička
na to řekla, že na žádné svatbě vůbec nemusí být ani ona ani teta, sestřenice,
bratranec a celá rodinná větev. Nezbývalo mi než si to vyslechnout, vytrhat si
pár hlasů a přemítat nad tím, proč se v naší rodině neukázal gen mařkovitosti
v naší rodině v plné parádě dříve.
Ty ženský mě serou. Jakoby,
tyvole, nechápaly, že naším úkolem na svatbě je ukázat, že jsme větší borci než
ženichova rodina. Vždyť jsem kvůli tomu dal k ledu i plán unést nevěstu.
Rozumíte, podstoupil jsem nevětší oběť a baby začnou podjebávat. Zatím to
vypadá, že když náhodou nastoupíme na svatbě k poměření rodinného bouráctví
v řadě s vypnutými prsy a vzpřímenými rameny, bude to jen díky tomu,
že si vzájemně vrazíme kudly do zad.
Žádné komentáře:
Okomentovat